Občanské sdružení KomPot ve Středoklukách u Prahy je produkční komunitní zahrada fungující na základě principů komunitou podporovaného zemědělství (KPZ).
Jak to začalo
KomPot je zkratka pro „komunitní potraviny“. Nápad na založení první komunitní KPZky v ČR se zrodil v roce 2011 v PRO-BIO LIZE, kde se setkali Honza Valeška a Míla Hilgertová. Mílina rodina nabídla pozemek o výměře 0,6 ha, kde dříve pěstovala zeleninu a ovoce Mílina babička. Spolu s dalšími nadšenými a odhodlanými lidmi začali po vzoru zahraničních komunit budovat KomPot.
Co kdo dělá
Na zahradě jsou přes zelinářskou sezónu zaměstnání zkušení zahradníci a příležitostně najímáni brigádníci. Další úkoly zastávají členové: pomáhají při zahradnických pracech, spravují technické prvky a zázemí, dělají administrativní práci, spravují finance, starají se o členskou základnu, chovají včely… a jedí úrodu.
Každý může přijít s tím, co chce dělat, čím chce komunitě přispět a čím chce být sám obohacen.
Jak se pěstuje a pečuje o zahradu
Na prostoru pro pěstování zeleniny se řídíme rotacemi podle tratí. Využíváme afinity mezi rostlinami: řádky kořenové zeleniny například prokládáme řádky koriandru a kopru, saláty pěstujeme spolu s kedlubny kvůli odlišnému kořenovému systému a podobně. Plánování na další sezónu začíná již na podzim roku předešlého, když se části pole obohacují koňským hnojem, vápencem a vlastním kompostem. Uplatňujeme i zelené hnojení – nejčastěji svazenku, kterou průběžně vyséváme na sklizené záhony. Porosty zeleniny doprovází i bohatá skladba letniček – slunečnice, měsíček, brutnák, krásněnka, astra, pohanka, len, aksamitník a mnoho dalších, krásně kvetoucích květin zdobí naší zahradu.
Proti hmyzím a jiným škůdcům záhony přikrýváme netkanou textilií a děláme vše proto, aby zelenina rychle rostla a sílila. Mimojiné aplikujeme i rostlinné výluhy z přesličky, kopřiv a jiných pomocníků. K pletí užíváme kolečkových pleček, motyk a rukou. Zeleninu pěstujeme za pomoci ruční práce, pouze na podzim využíváme traktor k orbě a zjara k uvláčení oraniska. Kromě samotné zeleniny se staráme o ovocné stromy, keře a bylinkové záhony.
Co z toho máme
POTRAVINY : Za rok sklidíme průměrně 6 tun zeleniny, což znamená průměrně 6 kilo zeleniny pro člena/odběratele týdně od května do října. Sklizeň začíná tehdy, když máme do podílu minimálně 5 druhů zeleniny a bylinek.
Jarní podíl obsahuje například 2 saláty hlávkové, 1 salát ledový, 2 kedlubny, 1 svazek ředkve, 1 kg špenátu, 1 svazek petrželky.
Později počet druhů i váha stoupají. V letních měsících se těšíme z rajčat, okurek, cuket, fazolek, paprik, lilku, pórku, melounů, rybízu, angreštu, josty a dalších druhů a týdenní podíl dosahuje váhy až 10 kilo.
V podzimním čase sklízíme brambory, mrkev, řepu, dýně hokkaido, máslové, špagetové i sweet meat, pro gurmány růžičkovou kapustu a kadeřávek.
Každý podíl se snažíme doplnit svazkem čerstvých bylin: bazalkou, oreganem, tymiánem, šalvějí, majoránkou, mátou nebo námi nasušenými bylinkami.
SPOLEČNOST ŽIVÝCH BYTOSTÍ : Zahrada je domovem pro půdní organismy (hojnost žížal), hmyz (motýli, nosorožík kapucínek, slunéčka), ptáky (káňata, koroptve) a další živočichy (zajíce, ježky, křečky), kteří by v okolní chemické pustině nepřežili, užíváme si jejich přítomnosti a dělíme se s nimi o vypěstované potraviny.
Pořádáme pravidelná pracovní setkání, otevřené dny nebo dny sklizně, kdy se potkáváme u práce i stolu, diskutujeme a vyměňujeme znalosti a zkušenosti.
Co už jsme vytvořili a můžete vidět
