recepty

Tady najdete recepty ze zeleniny z KomPotu.

Něco zajímavého o kedlubně :). Rejzkův etymologický slovník uvádí  původ v německém nářečí Kellrüben (to pak z německého Kohlrübe, což znamená tuřín) – němčina přejala slovo z italského cavolo rapa – což je z latinského caulus (zelí) a rapa (řepa). K zelí má druhově velmi blízko (je to taky košťálovina, stejně jako květák, brokolice a kapusta) a řepu může připomínat svým kulovitým tvarem.
Kedlubna, jak ji známe dnes, vznikla z tzv. pompejské brukve (popsané už ve 2. století před naším letopočtem) pravděpodobně souběžně v Číně a ve Středomoří.
Patří k jedné z prvních jarních zelenin a je cenným zdrojem vitamínu C. Běžně jíme kedlubní bulvu, ale mnohem víc vitamínů je v jejích mladých listech. Ty se podobně jako čerstvé špenátové listy skvěle hodí do salátů.  Kedlubna je bohatá i na vitamíny B1, B2, B6 ale i kyselinu listovou. Z minerálních látek obsahuje hodně draslíku, fosforu, vápníku a hořčíku.
Vzhledem k nepříjemnému zápachu při zahřívání – způsobeném hořčičnou silicí – je možná lepší použít kedlubnu v syrovém stavu.

Použití v kuchyni:
Kedlubnový salát s jogurtem a koprem

Kopr nese rodové jméno anethum, které je odvozeno z řeckého anethon , což souvisí s příbuzným druhem - anýzem. Anglické slovo dill pochází ze saského dillan , což znamená otupit, uklidnit. Kopr se běžně dával malým dětem, aby spaly.  Někdy bývá označován jako „kázňové  semínko“,  v Americe ho prý první osadníci během dlouhých bohoslužeb dávali dětem žvýkat, aby klimbaly a byly potichu. V lidové medicíně se prý tato bylina podávala zuřícím šílencům :-).
Jako tišící látka a lék proti bolestem hlavy byl kopr zmiňován už ve starověkém Egyptě. Původně pochází z Íránu a Přední Indie. Do střední Evropy se dostal v době Karla Velikého (9. st.)
Podle bylinářů koprové semeno tiší křeče, podporuje chuť k jídlu, uklidňuje žaludeční a střevní koliku. Podobně jako anýz zmírňuje obtíže s nadýmáním a příznivě ovlivňuje tvorbu mateřského mléka.
Koprový čaj proti nadýmání připravíme ze 2 lžiček roztlučených koprových semen, zalijeme je 250ml vroucí vody a necháme 5 minut stát. Doporučuje se pít 1 šálek před jídlem.
V kuchyni lze kopr využít do salátů, omáček a polívek. Dobrý je i k provonění nakládané zeleniny.

Listy se dají dobře sušit i mrazit.

Kopr můžeme využít kromě klasické koprovky a kulajdy také v zajímavých receptech:
Bavorský bramborový salát
Okurka ve smetanové koprové omáčce
Řecký salát

Salát Tabouleh

Co (možná) nevíte o špenátu. Špenát pochází z jihozápadní Asie – tedy zhruba z oblasti dnešního Íránu a Afghánistánu. Odtud se pravděpodobně přes severní Afriku dostal do Španělska (první zmínky jsou zhruba z 9. století). Ve 13. století byl už prokazatelně pěstován ve střední Evropě. Hojně byl rozšířen za vlády Habsburků, v 16. století.

Navzdory Pepkem námořníkem podporované legendě, není tak hojným zdrojem železa, jak si mnozí myslí. Tento mýtus vznikl pravděpodobně z překlepu jedné americké sekretářky, která desetinásobně zvýšila obsah železa v listech špenátu. (Namísto 33mg je ve 100g listů 3, 3 mg železa.) Chyba byla opisována až do 60. let minulého století. Mýtus ale, zdá se, žije dál svým životem. Vstřebání železa můžeme podpořit kombinací s citronovou šťávou nebo jiným zdrojem vitamínu C. Vedle zdroje železa jsou špenátové listy bohatým zdrojem draslíku (450mg/100g), vápníku (86mg) a hořčíku (46mg). V menším množství pak i fosforu, jódu, mědi, křemíku…  Z vitamínů obsahuje hodně beta-karotenu tj. provitamínu A (rozpustného pouze v tucích) a vitaminy C, E, K a směs vitamínů B – hlavně kyselinu listovou důležitou v prvních měsících těhotenství.

Špenát podporuje činnost srdce, snižuje krevní tlak, díky velkému množství draslíku působí blahodárně na stavbu kostí, zubů. Příznivě působí na činnost střev.

Použití v kuchyni:

Čerstvý špenát se dá využít k přípravě výborných salátů. Ideální je kombinace s jinou listovou zeleninou a zálivkou s olejem, díky kterému se může vstřebat větší množství vitamínů a minerálních látek.

Nějaké špenátové recepty:
Salát s pohankou
Špenátový krém - polévka
Špenátové noky
Špenát s houbami po indicku
Špenátovo-paprikové placičky


SLADKÉ DOBROTY:

Cuketový chlebíček - recept od Karen

Cuketová bábovka - recept od Martiny

Dýňový koláč - recept od Martina Lackové

Buchta z červené řepy - recept od Zuzany


ZELENINOVÉ RECEPTY:

Palačinky se špagetovou dýní - recept z farmy Na Kopci - velmi inspirativní čtení

Zapečená špagetová dýně - dýně s rajčatovou omáčkou

Falafel se salátem tabouleh - co uvařili Kluci v akci z ČT ;)

Valdův salát a pečená zelenina - jak jde dohromady zelí a řapíkatý celer? Zkuste tento recept!

Špagety ze špagetové dýně - snadný recept na zeleninové špagety

Špenát - povídání o špenátu a několik receptů

Pečená zelenina - recept od Báry

Slaná zelenina na dochucování polévek a omáček - recept od Lucky

 


ZAVAŘUJEME, NAKLÁDÁME, PESTUJEME:

Petrželkové pesto - na těstoviny, na brambory nebo jako dárek ;)

Nakládaná cuketa - která chutná jako matjesy!

Cuketová směs na topinky - nebo i na těstoviny, atd.

Novinky

Říjnový zpravodaj

Přečtěte si, co je u nás nového.

.: Více :.

Kurz Pěstuj ekologicky!

Celosezónní praktický kurz ekologického pěstování pro začátečníky.

.: Více :.